Nesnášenlivost

22. září 2009 v 14:49 | Atthea |  Bouře

Ráno vstanu s rozbřeskem a vydám se do stájí. Vyvedu Bleska a pustím se do vynášení hnoje. Jen co mu podestelu, nanosím mu čerstvou vodu a dám mu oves a seno.
"Není tohle práce stájníka?" ozve se ve vratech Ramies.
"Řekl jsem, že se o něj postarám sám a to taky dělám," odseknu a začnu čistit Bleskovi srst.
"Jak chceš, je to tvůj kůň," pokrčí rameny Ramies a začne připravovat další dvě stání.
Zvědavě ho pozoruji.
" to budeme ty stáje pronajímat?" nevydržím to a zeptám se.
"Ne, odpoledne nám přivezou naše, koně. Máme svolení od správce, že si je tu můžeme nechat," odpoví mi Ramies.
"Jen jsem se ptal, to nemůžu?" zeptám se dotčeně. Počkám, než se Blesk nají a odvedu ho do ohrady. Rozloučím se s ním a jdu se převléct do školy.
Za chvíli vyběhnu s koláčem v puse a chvátám do nedalekého městečka. Jsem skoro u cíle, když za sebou zaslechnu rolničky. Zvědavě se otočím a vidím Erdena, jak spěchá za mnou. Počkám, než mě doběhne a do ruky mu strčím druhý koláč, který jsem ukořistil v kuchyni. Překvapeně se na mě podívá a hladově se do něj zakousne.
Spolu dorazíme do školy a já zaběhnu do kanceláře se nahlásit. Je dávno hodina, když hledám svou třídu, kterou najdu v prvním patře. Zaklepu a vpadnu dovnitř.
"Dobrý den jsem…" začnu.
"Nový student, tak tam nestůjte, ať nevynesete spaní a běžte si sednout," ukáže na dvě volná místa.
U Erdena a u krásné brunetky s půlnočníma očima. Sednu si k brunetce a usměji se na ni.
"Jmenuji se Naoki,"zašeptám a podám ji ruku.
"Saira," usměje se na mě. Pak se plně věnuje učení.
Po chvíli se neklidně ošiji. Cítím, jak se mi do zad zarývá azurový pohled. Snažím se to ignorovat, což mi celkem jde, než mě do krku něco uhodí. Otočím se dozadu a střetnu se, se vzteklým azurovým pohledem.
Otočím se zpátky a snažím se dávat pozor. Znovu mě něco uhodí do krku, ignoruji to, jen se oženu rukou. To se stává v takových intervalech, že si toho všimne i Saira. Otočí se směrem, odkud to dopadá a v očích jí probleskne strach. Nervózně se ošívá do konce hodiny, a co chvíli se podívá za rameno. Otočím se taky, ale nic nevidím, jen Erdenův vzteklý pohled.
Jen co zazvoní, vyběhne ze třídy. Nevím, co se stalo a tak se vydám za ní, když mi zastoupí cestu skoro celá třída.
"Nech ji být, už tak jsi ji zadělal na problémy, radši si sedni jinam," řekne mi jeden kluk dost podobní Saiře.
"Nevím, o čem to mluvíte," podívám se na ně nechápavě.
"To nevadí, hlavně to udělej nebo ji zabiješ," požádá mě znovu kluk.
S povzdechem si vezmu věci a přenesu si je k Erdenovi. Tím se to jako by, vyřeší a všichni si mě přestanou všímat.
Využiji toho a jdu hledat Sairu. Najdu ji v hloučku děvčat. S úsměvem k nim zamířím.
Nepřátelsky si mě změří pohledem.
"Ty jsi ten nový, co se přistěhoval na zámek, že," zhodnotí mě pohledem blondýna.
"Jo a co má být?" zeptám se klidně.
"Víš, že jste mi málem přejeli brášku?" zeptá se nepřátelsky černovláska.
Mám toho tak akorát dost. Myslel jsem, že tu najdu kamarády a možná i holku, ale tohle je na mě fakt moc.
"Tak se podívej, Bublino," odpovím dost naštvaně.
"Pokud vím, ty děcka neměli na silnici co pohledávat, měli jste je naučit, že na silnici se lozit nemá, ale to tu zřejmě neznáte. Příště jim to aspoň řekněte a neobviňujte ty, co jedou slušně po silnici. A ještě mi do toho plašit koně, příště ho pustím, ať je podupe. Bude jim to jen patřit," zchladím si na černovlásce zlost a otočím se na patě.
"Slyšeli jste to? No jasně kluk ze zámku prachů jak slupek a vychování buzeranta," odfrkne si někdo z hloučku. Nic bych za to nedal, že to byla ta černovláska.
"Slepice," zhodnotím je přes rameno a odkráčím do třídy.

"To chce metál, znepřátelit si lidi jen co sejdeš ze zámku," ušklíbne se Erkan.
"To mluvíš z vlastní zkušenosti nebo se mě jen snažíš nasrat?" zeptám se ho klidně.
Erdenovi přejede po tváři stín a odvrátí hlavu.
"Promiň, jsem nějak podrážděný," omluvím se s povzdechem.
"Nic se neděje," podívá se na mě smutně.
Víc spolu nemluvíme, nikdo ze třídy se, se mnou nebaví. Všechno je jak v minulé škole. Jsem opět vyvrženec. A to hned první den školy. Erden má pravdu zasloužím si metál.
Tak to vydrží do konce školy, kdy se vydám domů. Hned za branou se mi do cesty postaví otylý ramenáč.
"Hele prý sis dovoloval na moji holku," osopí se na mě. Za něj a za mě se postaví ještě pár kluků se zlomyslným pohledem.
,No jistě, kápo a jeho nohsledi´ pomyslím si s úšklebkem. Ještě, že mám za sebou podobnou minulost a vím jak se bránit.
"A která slepice to byla?" zeptám se s úsměškem.
"Ta černovláska hňupe," odpoví podrážděně.
"Aha tak doufám už kvůli tobě, že ti nezanáší, to víš, vajíčka jsou třeba," rozšířím úsměšek.
"Ty- ty-ty… okamžitě se omluv!" vyjede po mně.
"Naoki poslechni ho, s ním není radno si zahrávat," uslyším Erkana.
"Měl bys poslechnout svého přítelíčka, buzerante," usměje se, až mu jsou vidět hnědé zuby.
"Fuj smrdí ti z pusy, jak se s tebou může líbat? Nebo to jde přes plynovou masku?" ucpu si nos.
Bezhlesně otevře pusu a párkrát ji na prázdno zavře. Rychle hodím tašku a bundu Erdenovi. Právě v čas. Vrhnou se na mě jeho nohsledi, kteří chtějí pomstit urážku svého šéfa.
Vyhnu se jim a zaútočím přímo na šéfa. Vrazím mu pěst do žaludku, a když se předkloní tak kolenem zasáhnu bradu, která mu zvrátí hlavu dozadu. Tlusťoch se srčením svalí na zem a zůstane ležet.
Rychle se otočím. Jeho nohsledi se na sebe chvilku váhavě dívají a pak zaútočí.
Tomu prvnímu vrazím koleno do břicha a obratem ho pošlu na jeho spolubojovníka. Ten to nečeká a spadnou do hloučku, který se zatím kolem utvořil.
Další na mě zaútočí s nožem. Vyhnu se mu a zkroutím mu ruku za zády. Když nůž pustí plnou silou ho přimáčknu na zeď. Z nosu mu začne téct krev a odpadne. Zbytek váhá.
"Chce ještě někdo?" nahodím svůj výraz prvotřídního grázla a podívám se na zbývající z party. Ti zvednou ruce a začnou couvat. Jak jsem si myslel, když je nemá kdo hecovat, jsou to zbabělci.
Protlačím se hloučkem a zamířím k Erdenovi. Vezmu si od něj bundu a tašku, kterou mi mlčky podá.
"Kde ses naučil tak prát?" zeptá se mě Erden.
"Řekněme, že moje minulost není tak růžová jak si většina z nich myslí," řeknu po pravdě a minu šokovanou černovlásku.
Erden se na mě pátravě podívá, ale nevyptává se.
"Řekl bych, že teď jsi asi ještě víc neoblíbený, než před tím Naoki," osloví mě Juno přátelsky. Vede ho Dick.
"Co ty o tom můžeš vědět?" zeptám se ho.
"Z toho co jsem slyšel," odpoví mi s úsměvem.
"Ty sem chodíš do školy?" zeptám se překvapeně.
"Ano, chodím jen do jiné třídy. Mám speciálně upravený laptop, ve kterém mám veškeré učivo. Bezvadná pomůcka," pochválí si, Juno.
"Nevíš, kde je kovárna?" zeptám se ho. Jen doufám, že nebude daleko, Bleska už do přepravky nenacpu, to jsem si jistý.
"Je tu ve vesnici pod hradem pak tě tam zavedu, naši koně budou taky potřebovat okovat," vloží se do hovoru Erden a nepřátelsky si přeměří Juna.
"Dobře," vezmu to na vědomí a znovu se otočím na Juna. Řeknu mu, co se stalo ve třídě a zeptám se ho, co to mělo znamenat.
"Na tom zámku spočívá prokletí, které je víc jak tři tisíce let staré. Nikdo neví jaké, jisté, ale je že poslední tři správci, kteří se o zámek starali, byli nalezeni mrtví. Něco je roztrhalo na kusy. Ohroženi jsou i ti, kteří se s nimi třeba jen baví," řekne mi starodávnou legendu.
"Ty nemáš strach?" zeptám se ho.
"Ne mě neohrozí," usměje se zvláštně a oddělí se od nás.
Mám zase o čem přemýšlet.


Pomalu dojdeme na nádvoří, kde je podivný hluk. Zastavíme se v bráně a sledujeme, jak se parta chlapů snaží zkrotit zdivočelého koně. Nejde o Bleska, i když je mu hodně podobný.
"Hrome," vykřikne zděšeně Erden a vrhne se k němu. Odstrčím ho a drapnu po vodícím lanu, které je uvázané k ohlávce. Podaří se, ale tím to neskončí. Hrom se brání, seč může a kope kolem sebe. Mám co dělat, abych ho udržel.
"Tak Hrome, přestaň," stáhnu ho dolů. Když mě kopne do ruky. Co nejvíc zkrátím lano a snažím se zůstat mimo dosah kopyt, jednou mě to už stačilo. Ani to nepomůže, cloumá se mnou slušně. Ze zoufalství udělám to poslední, co mě napadne. Dupnu na zkrácené vodící lano a strhnu ho dolů. Hrom spadne na kolena. Po chvíli povolím lano a čekám, že to začne na novo. Nic se nestane.
Hrom se zvedne a stojí mírně jako beránek. Seberu odvahu a vedu ho do stájí, kam mě ochotně následuje. Přivážu ho a zkontroluji mu kolena, jsou jen mírně odřená tak mu rány vyčistím, namažu antiseptickou mastičkou a zafačuji. Potom ho odvedu do stání.
"Pěkně sis s ním poradil," ozve se za mnou Ramies.
Jen pokrčím rameny a nasednu na Bleska. Tryskem vyjedu z brány, jen doufám, že mi rychlá jízda pomůže pročistit hlavu.


 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | Web | 22. září 2009 v 14:59 | Reagovat

Ahoj, promiň mi že tě otravuji, ale prosím navštiv mojí virtuální stáj Jednorožec. Doufám že se ti bude líbit, nejen vzhledově ale především všemi možnostmi které se ti v jiných stájích třeba ani nenaskytnou. Se spoustou originálních nápadů a hlavně zábavy. Doufám že se přihlásíš, díky,
Terka

2 Mirka Mirka | Web | 22. září 2009 v 15:00 | Reagovat

Krasny blog!!

3 Lex-san Lex-san | Web | 22. září 2009 v 15:35 | Reagovat

Jen sem juknu a jupí! Je tady další dílek :-)) Už se nám to pěkně rozjíždí... Takže prokletí, hmmm a jakto že se Juno absolutně nebojí, taky asi má co skrývat, jinak perfektní, jen tak dál!!

4 Kira-chan Kira-chan | 22. září 2009 v 15:41 | Reagovat

já tuhle povídku miluju! Je plná záhad a nejasností a opředená mystikou a tak všechno... no nádhera! *.*

5 Ester Ester | 22. září 2009 v 22:15 | Reagovat

Kráááása.těšim se na pokračko.

6 Lachim Lachim | 23. září 2009 v 9:22 | Reagovat

Je to nádherný. Nemůžu se dočkat pokračování.

7 Ebika Ebika | E-mail | Web | 23. září 2009 v 15:03 | Reagovat

Teda díky já mám kvůli tobě vždycky o čem přemýšlet, ale páni to byla bomba už aby bylo pokráčko!!!

8 Teressa Teressa | 23. září 2009 v 16:58 | Reagovat

wow...nadhera!!!rychlo prosiiim pokracko!!!

9 Atthea Atthea | 26. září 2009 v 3:17 | Reagovat

děkuji lidi jsem ráda, že se líbí:) budu se snažit co nejdříve

10 Gel-chan Gel-chan | Web | 26. září 2009 v 13:37 | Reagovat

Krásný díleček, těším se na pokráčko :D

11 Keiro Keiro | Web | 28. září 2009 v 1:14 | Reagovat

Vím, že by to tak asi nemělo být, ale naprosto jsem se zamilovala do Ramiese. Jsem zvědavá na příběh jeho lásky! :o) Tak mě prosím nenech dlouho čekat. .o)

12 nunquam nunquam | Web | 8. září 2016 v 19:12 | Reagovat

rychla pujčka na učet :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama