Bouřný den

29. října 2009 v 14:12 | Atthea |  Bouře


Probudím se do zamračeného rána. Hlavou mi projede, co se stalo včera a přejedu si rukama po tváři. Vyskočím z postele a rychle na sebe naházím oblečení. Vběhnu do stájí a vidím, že Ramies je v plné práci. Neváhám a začnu mu pomáhat.
"Kde je Erden? Mladý pán si vylehává jako obvykle?" zeptám se jedovatě.
"Dnes má jiné starosti, je den bouřek," odpoví mi tiše.
"Nic proti Ramiesi, vím, že máš bratra rád, ale abych řekl pravdu, jednáš s ním jako s cukrkandlem. Jestli si nedáš pozor tak se ti v té bouřce rozpustí," zavrčím na něho a dál nakládám hnůj na kolečka.
"Erden ztratil matku, když byl ještě dítě, někdo se o něho musel postarat. Otec měl jiné starosti," vyjede na mě.
"A o tebe se postaral kdo?" zeptám se ho.
Ztuhne.
"Řekl bych, že nikdo a všechno sis musel zasloužit. Měl jsi ho vychovat stejně," vyjedu na něj.
"Ty nic nechápeš. On je…" začne ho obhajovat Ramies.
"…rozmazlený fracek, který se štítí práce a dělá jen problémy," skočím mu do řeči.
"Není ze skla, aby se s ním zacházelo v rukavičkách," zaječím na něho.
Ramies na mě zůstane hledět a z tváře mu vyprchá barva. Pak švihne vidlemi o zem a vyběhne ze stájí. Zvednu je a dokončím jeho práci. Pak začnu čistit koně, když jim zvednu nohy, abych vyčistil kopyta, zjistím, že potřebují nové podkovy.
Chvilku mi trvá, než najdu Ramiese. Stojí na věži a na ruce mu hřaduje orel.
"Ramiesi za deset minut na nádvoří, koně potřebují podkovy," oznámím mu.
"Já vím, ale počkám …," začne Ramies.
"Na nic čekat nebudeš, když tu není ten fracek, tak Hroma povedu sám, zvládnu ho," odseknu a aniž bych mu dal čas na námitky, zmizím.

Přesně za deset minut se objeví dole a začne osedlávat Rysse. Já navléknu Hromovy ohlávku, připnu k němu vodící lano a vyšvihnu se na neosedlaného Bleska.
Ramies se sevřenými rty nasedne a klusem vyjede z brány, následuji ho. Všechno jde dobře, dokud nedojedeme k trhu.
Hrom se začne vzpouzet a zatáčet k trhu, který se právě koná na návsi. Trhnu lanem, abych ho přivedl k rozumu, ale nepomůže to. Vzepne se a skoro mě shodí z Bleska.
Mám toho akorát dost. Sesednu a přitáhnu si Hroma k sobě. Kopne mě. Švihnu ho přes hřbet lanem. Tohle sice nemám rád, ale rozhodně s sebou nenechám vláčet zvířetem.
Hrom se na mě vyjeveně podívá. Zřejmě na to není zvyklí. Blesk sice taky ne, ale na rozdíl od tohoto nevychovance ví, jak se má chovat na veřejnosti.
Hrom se nadechne a zaútočí, mám jen tak, tak čas uskočit bokem. Z lana vytvořím smyčku, zaháknu je za zadní nohy a prudce trhnu, čímž Hrom ztratí rovnováhu a svalí se do prachu. Rychle mu přišlápnu lano, aby nemohl vstát.
Chvíli sebou hází. Připomíná mi malé děcko, kterému zatrhli zlobení. Pak se zklidní. Ještě chvíli počkám a pak uvolním lano.
Hrom vstane a znovu se pokusí postavit na zadní. Stačí jeden varovný pohled a zklidní se. Znovu se vyšvihnu na Bleska a zamířím za Ramiesem, který sedí na koni trochu dál.
Ústa, která se ještě před chvíli zlomyslně šklebila, má otevřené šokem.
"Erden tě asi přerazí,"konstatuje suše.
"Pokud to první neudělám sám," ujistím ho s klidem i když ve mně všechno vře. Mám tisíc chutí dát Erdenovi pořádnou lekci a nejlépe přes zadek.
"To bude ještě zajímavé," uchichtne se Ramies a s moc veselou náladou se vydá znovu na cestu.
Hrom kluše krotce za mnou. Vjedeme do dvora kovárny a sesedneme. Znovu musím zkrotit Hroma, který začne jančit.
Počkáme, dokud kovář neskončí s koněm, který byl před námi. Konečně kovář udělá poslední úpravy a odloží pilník.
"To byla dobrá práce na té návsi," usměje se na mě.
"Jestli vám to nebude vadit tak bych vzal první tyhle dva a tu bestii," ukáže na Hroma, "bych si nechal jako poslední," určí pořadí.
"Jasně že ne," usměji se a Hroma uvážu na krátko k železné tyči, kde nemůže napáchat škodu. Je z toho docela v šoku. Ještě zavolám Bleska k sobě a spolu čekáme, až kovář skončí s Ryssem.
Jen co skočí, podá mi kovář ohlávku.
"Tu nepotřebuji," usměji se na něho a vyšvihnu se na jeho hřbet, projdu ho a pak jen sledu, jak ho kovají. Stojí klidně a bez problému se nechá okovat.
"Takového koně je radost kovat," poplácá ho kovář po krku a Blesk se po něm ožene. Kovář se jen zasměje a zavolá chlapy na Hroma. Odvážu ho a znovu se začne předvádět. Má trpělivost je u konce.
Přetáhnu ho lanem po nejcitlivějším místě a přišlápnu lano. Začne vyhazovat zadními.
Popadnu provaz a potrhnu mu přední nohy, takže se znovu ocitne na zemi. Když vstane, ožene se po mně. Znovu mu podrazím nohy. Tentokrát zůstane ležet. Po chvíli pomalu vstane a zůstane stát se svěšenou hlavou. Zavedu ho ke kováři, který ho bez větších problémů oková.
"Jak vidím, konečně se našel někdo, kdo tu bestii zvládne," okomentuje to jeden z přihlížejících z davu, který se shromáždil u vrat.
Ozve se vlna souhlasného mumlání.
Připnu vodící lano z druhé strany ohlávky a vyšvihnu se na Hromuv hřbet, provedu ho a po souhlasném kývnutí, že je vše v pořádku, zaplatím.
Domů se rozhodnu jet na Hromovi. Klusem vyběhneme z kovárny a tryskem vesnici. Zastavíme se až na hradě. Blesk běží vedle mě jako by to byla pro něj samozřejmá věc, nemusím ho ani přivazovat.
Na nádvoří sesednu a podívám se na oblohu, kde celý den křižují blesky.
"Doufám, že nic nezapálí," zamumlám nahlas.
"Copak, ty se bojíš ohně?" dobírá si mě Ramies.
"Víc než čert kříže. Radši bych krotil stádo běsnících koní, než se střetl s ohněm," odpovím mu a zavedu Hroma do ohrady. Vyjdu ven a protáhnu se. Tentokrát mi Hrom dal pořádně zabrat.

Opřu se dlaní o vrata a sleduji Ramiese, který se stará o svého koně.
Najednou vzhlédne a nastaví ruku orlovi, který se z ničeho nic snese dolů a usadí se mi na natažené ruce.
Ramies se vyjeveně na mě podívá, stejný pohled věnuji orlovi. To je poprvé co orla vidím tak zblízka.
"No tak leť k pánovi," zamumlám a trhnu rukou směrem k Ramiesovi. Orel se ani nehne, jen po mě střelí vyčítavým pohledem. Začnu si ho bedlivě prohlížet. Na jeho pařátech, které zatíná do džínsky objevím rolničky, které skoro neslyšně zvoní.
"Erdene," vydechnu překvapeně.
"A kdo si myslíš, že to je jiný? Jak vidíš má svůj osobní trest," promluví jízlivě Ramies.
"No zřejmě si někdo uvědomil svou chybu, ale místo aby se ji pokusil napravit tak to ještě zhoršil," usoudím suše.
"Dej si pozor, o kom tu mluvíš. Proklel ho náš otec, ten, který se o nás měl starat," chytne mě pod krkem.
"Pokud to neudělal, pak byl zřejmě špatným otcem a víc se staral o své poddané, než o své syny," strhnu nu ruku z krku a nehledě na orla, který polekaně vzlétne, zajdu do hradu.
Ramies se za mnou šokovaně dívá.

Král, který stojí na hradbách, neví, jestli se má rozčílit, nebo rozesmát. Chtě nechtě však musí uznat, že má Naoki pravdu. Všichni udělali chybu a on největší. Teď jen musí doufat, že si s tím Naoki poradí.

Suchá bouře trvá až do nočních pozdních hodin. Naštěstí nic nezapálila.
"Jak sis dovolil jít kovat koně beze mě a ještě se tak ohavně chovat k mému Hromovi," stojí Erden přede mnou v pozici rozčíleného šlechtice a ječí na mě.
Podívám se na něho a v klidu si položím nohy na stůl.
"Ten kůň je rozmazlený fracek, stejně tak jako ty. I když je zřejmě inteligentnější než ty, protože pochopí, kdy má dost," setřu Erdena.
"Ty jeden bezbřehý šovinisto," zaječí na mě.
Když se rozčiluje, je neodolatelný, pomyslím si.
"To mluvíš z pozice mistra?" zeptám se klidně.
Chvilku přemýšlí, jak jsem to myslel. Když na to přijde, přímo se rozběsní.
"Ty parchante, nesaháš mi ani po kotníky, dokážu všechno co ti nuzáci dole a líp!" ječí, až se otřásají okna. Chytnu se toho.
"Výborně tak si uděláme zkoušku. Ve škole máme týden volna, tak ten týden budeš žít dole v chatrči a živit se budeš tím, co vyrobíš a prodáš, nebo co najdeš. Když přijdeš dřív, jak za týden budeš mi týden sloužit, když to vydržíš, budu týden sloužit já tobě. Budeš absolutně bez prostředků, bez peněz nebo pomoci tvého drahého bratříčka. Budu tě sledovat, a když něco takového zjistím, automaticky prohráváš, platí?" natáhnu dlaň,
"Platí," plácne si ve stejném momentě, kdy Ramies vykřikne, to ne.
"Ale ano Ramiesi sázka platí," ušklíbnu se na něho. V ten moment dojde Erdenovi, s čím souhlasil.
"Tys mě podvedl, využil jsi mého vzteku," zaječí na mě.
"A co? Souhlasils dobrovolně tak sázka platí, nebo chceš to vzdát a prohrát rovnou, zbabělče?" ušklíbnu se na něho.
Přímo na něm vidím, jak se snaží najít neexistující cestu ven.
"Já to dokážu," zvítězí v něm hrdost prince.
"Výborně tak ti půjdu zabalit a ty půjdeš se mnou, aby ti tvůj drahý bratříček nemohl dát nějaké peníze, které bys pak vydával za vydělané," popadnu ho za ruku a táhnu do jeho pokoje, kde mu sbalím pár kousku oblečení a zabavím cenné věci, které by mohl prodat. Pak ho osobně dovedu do chatrče.
"Tu máš deku a uvidíme se za týden. Abych nezapomněl, o tvé zkoušce jsem řekl jedné hodné paní, tak už to určitě ví celá vesnice a dá na tebe pozor," usměji se, dám mu pusu a zmizím, než mi stačí něco udělat.
"Svině," zaslechnu Erdena.
"Neznáš to přísloví, podle sebe soudím tebe?" nakouknu dovnitř a urychleně se pakuji, když po mě hodí poslední hliněný hrnek, který tam zbyl.
Vrátím se na hrad a ve dveřích do pokoje mě zkříží cestu Ramies.
"Nemůžeš ho tam nechat!" zaječí na mě.
"Představ si že můžu. Je to sázka Ramiesi," usměji se na něho sladce. Proklouznu kolem něj a zabouchnu za sebou dveře.

"Tak to jsem zvědavý, jak tohle naše rozmazlené princátko zvládne,"
uchichtne se skřet.
"Nezvládne, je zvyklí, že práci za něj někdo udělá a jídlo mu donesou až pod nos,"
odfrkne si pobaveně orel.
"Ač nerad musím s tebou souhlasit," ozve se král,
který přišel na návštěvu.
"Tuhle lekci potřeboval dávno. Udělal jsem chybu,"
přizná si král s povzdechem.
"Každý dělá chyby, ale musí umět postavit se čelem k následkům,"
promluví tiše orel.
Na to nemá jak král, tak skřet co říci.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ni-chan Ni-chan | Web | 29. října 2009 v 14:35 | Reagovat

nani mě je ho vážně líto princátka malého (to je tak když si nini udělá oblíbence) kyaaaa už se nemůžu dočkat pokráčka :-)

2 Lachim Lachim | 29. října 2009 v 14:47 | Reagovat

Krásný díl. Nevím co víc napsat. Už aby tu byl další díl.

3 Kira-chan Kira-chan | 29. října 2009 v 15:14 | Reagovat

nádhera *zasněný pohled* je vidět že Naoki to má všechno pevně v rukách ;)

4 Ebika Ebika | E-mail | Web | 29. října 2009 v 15:41 | Reagovat

Kááásný já...nemám co řáct je to kasný!!!!A , i když teď budu škodolibá tak Erdenovi přčeju aby to nezvládl aspoň se něco naučí:-DDokonalé honem pokráčko!!!

5 Teressa Teressa | 29. října 2009 v 19:50 | Reagovat

nadherny diel =) uz sa neviem dockat pokracovania =) rychlo prosiim =)

6 tess tess | Web | 29. října 2009 v 20:32 | Reagovat

miluju tohle povídku. je úžasná. vždycky se u ní pobavim. sem zvědavá jak se bude princátko vyrovnávat s tou sázkou. už se těšim.

7 Ester Ester | 29. října 2009 v 20:54 | Reagovat

Už se těšim na další díl...mimochodem,skvělá kapitolka....

8 Lex-san Lex-san | Web | 30. října 2009 v 5:53 | Reagovat

Ať prohraje jeden či druhý, bude to bomba! Už teď se těším, kdo komu bude sloužit :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama