Žárlivost

12. října 2009 v 12:45 | Atthea |  Bouře


Se zíváním schroupu poslední topinku a zvednu se od stolu, kde všichni snídáme.
"Jdu do školy, Erdene, jdeš taky nebo se hodíš, marod?" zeptám se zvědavě.
Erden se koukne na nesnědenou snídani a začne vsávat.
"Napřed to dojez, já tě počkám," zarazím ho. Erden kývne a znovu se pustí do snídaně. Počkám ho i s taškami na nádvoří a prohlížím při tom zranění Hromovi.
"Jak to vypadá?" ozve se za mnou a vzápětí se ozvou rolničky.
"Není to tak zlé, jen chvíli nebudeme jezdit," usměji se a otočím se k němu.
"Aha," přejde k Hromovi a obejme ho.
"Jak si věděl, že mi hrozí nebezpečí?" zeptá se mě. Přestanu, prohlížet Hroma.
"Viděl jsem to," odpovím tiše.
"Vezmi si tašku a pojď, ať to stihneme," promluvím normálně a vyběhnu z vrat. Erden mě následuje.
Mlčky dorazíme do školy a jdeme rovnou do lavice. Ještě si zaběhnu pro pití, když mě zastoupí parta kluků.
"Vypadni z města. Ty i tvoje rodina, nestojíme o vás," začne ten, co stojí vepředu.
"A pročpak?" zeptám se s úsměškem.
"Co jste vy přijeli, znovu se objevil jezdec. Ty děti co byli včera na útesech, postihla divná nemoc. Nikdo si s ní neví rady, leží v horečkách a nic ji nemůže srazit, blouzní. O jakémsi jezdci na útesech," vysvětluje tiše.
"A zeptali jste se jich, co na těch útesech dělali?" zeptám se klidně.
"Naoki?" přijde ke mně s otázkou Erden.
"Tohle vyřeším já, Erdene," strčím ho částečně za sebe.
"Tak zeptali?" otočím se zpátky na vůdce.
"Co by tam dělali? Vždycky si tam hrají," odpoví vůdce.
"Oni si hrají tak, že hází po lidech kameny?" zeptám se jedovatě.
"To by nikdy neudělali," začne je bránit kluk, ale moc jistě to nezní. Z tváře mu vyprchá barva.
"Ne?" zeptám se s pozvednutím obočí. Prudce se otočím a přes Erdenův protest jim ukážu jeho ruku, která je pokryta drobnými rankami.
"Ramena a záda jsou na tom stejně a pochybuji, že by si tam dosáhnul sám. Úplně stejné má i jeho kůň, jestli chcete, můžete se přijít přesvědčit," podívám se klukovi do očí a pak s Erdenem zajdeme do třídy, aniž bych si vzal koupené pití.
"To jsi neměl," řekne tiše Erden.
"Právě naopak, je na čase s tím výmyslem o přízračném jezdci přestat." Odseknu ostře.
"To nejsou výmysly," přistane mi na lavici plechovka s pitím. Vzhlédnu a střetnu se s pohledem kluka, který mě vyhazoval.
"Erdene, je mi to líto, právě mi volala máma, že se kluci přiznali. Moc mě to mrzí, prosím odvolej kletbu," žádá ho zoufale Erdena. Zmateně se na něho podívám a uvidím jak se Erden posměje.
"Omluvu přijímám," odpoví a podívá se z okna.
"Děkuji," pousměje se kluk a odejde.
"Neřeš to," promluví na mě Erden, a jestli jsem slyšel správně, tak to znělo pobaveně.
"Kdo tu něco řeší?" odseknu popuzeně a pak už okouzleně poslouchám jeho stříbrný smích. Takřka celá třída se na nás vyjeveně podívá.
"Co je tu k smíchu?" zavrčím na půl úst.
"Ty" odpoví mi Erden.
Střelím po něm pohledem a ignoruji ho.

Po škole se v městečku moc nezdržujeme a vydáme se domů, když narazím na stánek se zmrzlinou. Neodolám a kopím si sobě pistáciovou a Erdenovi ostružinovou. Překvapeně se na mě podívá, ale zmrzlou pochoutku přijme.
"No ty si dáváš,"ozve se vedle mě Aneta a vezme mi zmrzlinu.
"Hele to je moje," začnu se za ní honit.
"Ani náhodou beru si ji jako válečnou kořist,"zasměje se Aneta a začne ji lízat.
Podívám se na Erdena, abych si postěžoval a z jeho pohledu mě zamrazí. Kdyby pohled mohl vraždit, nejspíš mě umučí na místě a Anetu se mnou. Pak ke mně přijde a hodí mi zmrzlinu na hlavu a dá se do běhu směrem k zámku.
Snažím se z vlasů vyndat zmrzlinovou katastrofu a nechápavě se za ním dívám. Co to do něj vjelo?
Aneta se dívá střídavě na mě a za mizejícím Erdenem.
"Promiň asi jsem ti způsobila starosti navíc. Asi bude lepší, když budeme jen přáteli, ale i tak díky za zmrzlinu," usměje se na mě a odběhne domů.
Povzdechnu si. Přijdu vůbec někdy na to co se tu děje?

"Jak si vůbec může dovolit přede mnou flirtovat s tou nádherou? Dokonce ji dá svou zmrzlinu, kretén," drtím skrz zuby, ignorujíc fakt, že ta holka mu tu zmrzlinu sebrala a nadhodím si popruh školní brašny na rameni. Přitom se mi rozezvoní rolničky na zápěstí, které je obohacené o další řadu zvonků.
Nenávistně se na ně podívám.
"To byl dobrý vtip, táto. Pokaždé, když mě někdo zachrání, připnout mi na zápěstí rolničky, abych celému světu zvěstoval, že někomu patřím. Nejlepší je, že o obě řady se zasloužil jeden, který nahání holky z celého okolí," cedím polohlasně skrz zuby.
"Blbec jeden, kdyby se aspoň o mě tolik nestaral a neuměl tak božsky líbat. Že já ho někdy potkal!" vrčím a dupu po zadním točitém schodišti k našim pokojům.
"Ramiesi…," vletím do bratrova pokoje bez klepání. No jistě pán si znovu pročítá staré dopisy a ty novější, co jim jako poslíček nosím coby orel a poštovní holub. Beru to jako další druh trestu za to, co jsem jim proved.
"Copak je Erdene?" vzhlédne od dopisů.
"Představ si co ten kretén zas provedl!" zasupím a vylíčím mu celou příhodu.
"A to na tu holku žárlíš?" zeptá se mě pobaveně bratr.
Strnu uprostřed kroku a vztekle se na něho otočím.
"Co mě obviňuješ z něčeho tak odporného! Vždyť on si hraje s mými city!" zaječím na bratra až se otřesou okna.
"Nerad ti to připomínám, ale ty jsi to samé dělal roky a dokonce z rozkoší," připomene mi škodolibě Ramies.
Probodnu ho pohledem a vyřítím se z jeho honosného pokoje s efektivním třísknutím dveří.
,Co si to ten dement dovoluje mi tohle připomínat?! A co si Naoki dovoluje flirtovat s holkami a to před mýma očima a dokonce v mé přítomnosti! ´ běsním v duchu.

Malý skřet se s obtížemi vyškrabe na balvan před obrovskou klecí a ještě se pochichtává.
V kleci se něco pohne a to něco získá obrys obrovského ptáka, jehož půlnočním peřím se prohánějí blesky.
S obtížemi se narovná, jakoby v těsné kleci byl už dlouho.
Byl.
Přesně řečeno tři tisíce let.
"Jak se vám daří vaše Bleskovosti?" zeptá se skřet.
"Tak jak je uvězněnému, co touží po svobodě," uchichtne se orel.
"Však už se brzy dočkáte," usměje se skřet.
"To už jsi mi dlouho neřekl. Kdo je to tentokrát. Další statečná dívka?" zeptá se orel ironicky.
"Ne tentokrát je to muž," odpoví pobaveně skřet.
Orel se prudce obrátí, jak jen to dovoluje klec.
"Muž?" zeptá se udiveně a v očích mu zaplane naděje.
Už dlouho tušil, že princ je spíš na muže než na dívky.
"Ano a co víc, začíná žárlit,"začne se pochechtávat skřet a vylíčí příhodu ve vesnici.
Orlovi oči se usmějí.
"A to není všechno," napíná skřet.
"No tak mluv," ozve se netrpělivě orel.
"Princ už má dvě řady rolniček ještě jedna a úspěch bude skoro jistý," oznámí mu skřet.
Orlovi se úžasem rozšíří oči.
Doteď se nikomu nepodařilo získat byť jen rolničku.
"Snad máš pravdu příteli, snad se naše svoboda blíži. I když po těch tisíci letí, co nás král svým prokletím poslal sem, jsem už skoro ztratil naději," vzhlédne orel k průrvě, kterou je vidět kousek oblohy.
"Teď přijdou ty horší časy," zaprorokuje skřet a zmizí.
"To máš pravdu," usměje se smutně orel a znovu se uloží ke spánku, který mu pomáhá zapomenout na zajetí.
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Teressa Teressa | 12. října 2009 v 14:56 | Reagovat

nadherna kapitola=) uz sa moooc tesim na pokracovanie=) rychlo prosiim =)

2 tess tess | Web | 12. října 2009 v 17:37 | Reagovat

panebože, jeden sparatek a co všechno tím svým chováním způsobí. opět krásná kapitola. příběh na sebe úžasně navazuje, je jednoduše komplikovaný. strašně se těším na další kapitolu.

3 Lachim Lachim | 12. října 2009 v 19:15 | Reagovat

Jedním slovem nádhera. Už aby tu byl další díl.

4 Ebika Ebika | E-mail | Web | 12. října 2009 v 22:36 | Reagovat

No to je pech teď tomu skutečně už ani za mák nerozumím, ale mi to dojde jinak díleček byl extra suprový a už se moc těším na pokráčko!!!

5 Kira-chan Kira-chan | 12. října 2009 v 23:42 | Reagovat

Jako pokaždé úžasné nádherné fascinující a dokonalé *.* nemůžu se dočkat pokračování

6 Lex-san Lex-san | Web | 13. října 2009 v 6:39 | Reagovat

Žárliost je pěkná mrcha, ale Erden si to zaslouží, jen aby věděl, jak to v životě chodí :-) Příběh je dokonalý a nutí čekat na pokračování...

7 Keiro Keiro | Web | 13. října 2009 v 11:34 | Reagovat

Tak tahle kapitolka byla moc hezká. A opět probudila mou zvědavost. Kolik je vlastně těch zakletých? Dostane je z toho zrovna Naoki?
Čekám na další...

8 Sax Sax | Web | 13. října 2009 v 14:32 | Reagovat

I mě by zajímalo, kolik je těch zakletých. Proč jsou zakleti nekteří, to už vím, ale co ti další? Jinak pěkné. Těším se na pokráčko... :)

9 Ni-chan Ni-chan | Web | 18. října 2009 v 15:37 | Reagovat

páni tam je těch zakletej xDxDxD a jak krásně žárlil :-):-) chii už se moc těším na pokráčko :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama