Požár

9. listopadu 2009 v 16:36 | Atthea |  Bouře

Jsem vzhůru ve čtyři hodiny a netrpělivě čekám na snídani. Jsem skutečně zvědavý, jestli to stihne. Pokud vím, tak když byl víkend nebo svátek nevstával před dvanáctou. A teď byl přece jen unavený, šlo to na něm vidět.
Přeruším úvahy a podívám se na hodiny. Ručičky ukazují 4:35.
Tak to nestihnul, první mínus. V tom se otevřou dveře a dovnitř vejde Erden, který vrtce drží podnos.
"Nemáš náhodou zpoždění?" zeptám se ho ironicky.
Koukne na hodiny.
"Je to jen pět minut!" podívá se na mě ospale.
"Dochvilnost je ctnost králů," napomenu ho a znechuceně se podívám na nedodělaná vejce, neuměle ukrátý chleba topící se v rozlitém čaji.
"To myslíš vážně, nebo jsem ti pro srandu?" zeptám se nevěřícně.
"Když já to líp neumím," skousne si ret.
"Tak jdeme do kuchyně," povzdechnu si. Beze slova vycouvá z pokoje a podrží mi ještě dveře.
Vejdu do kuchyně a málem sebou švihnu, rozbitá vejce se povalují všude, od nich je zaprasená podlaha, linka, skříňky, sporák prostě všechno, do toho je nadrobená skoro půlka chleba a to vše se topí snad v hektolitru vody.
"Tak se podívej, Erdene, tenhle hnus vyhoď a dej popořádku kuchyň, nebude tu ani smítko pak udělej novou snídani jasné?" otočím se na něho.
Stojí přede mnou jako zmoklá slepice a v ruce drží tác, který se v jeho rukách šíleně třese. Vezmu ho a dám na linku. Erden se ve vteřině otočí a zmizí.
Povzdechnu si a dám se do úklidu. Během chvilky se na pánvičce smaží nová vejce, která jsem vybral od slepic. Neříkám, že splnil úkol, ale počítá se i snaha ne?
S talířem míchaných vajec, chlebem a hrnkem čaje, jdu najít Erdena. Něco mě táhne po točitých schodech k jedněm dveřím. S námahou je otevřu a vejdu.
Úžasem otevřu pusu tak nádherný a přepychově zařízený pokoj jsem ještě neviděl. Na posteli s baldachýnem leží Erden a podle jeho třesoucích ramen poznám, že brečí. Položím talíř na stůl a přejdu k němu.
"Není moc brzo na to, abys brečel?" zeptám se ho klidně.
Překvapeně sebou trhne a posadí se na posteli.
"Co…? Jak jsi to tady našel?" vyrazí ze sebe překvapeně.
"Věř mi nebo ne, ale něco nebo někdo mě sem dovedl," usměji se.
"Pojď sníst snídani a pak půjdeme pomoct Ramiesovi, nemusí být na všechno sám," podotknu.
Erden kývne a pustí se do snídaně.
"Za tu kuchyň se omlouvám," sklopí oči.
"Vlastně se nic nestalo, ale příště se ji vyhýbej obloukem," upozorním ho. Vstanu a jdu ke dveřím.
"Naoki proč jsi…?" vyhrkne.
"Nejspíš jsem stejně měkký jako tvůj bratr a otec," odpovím s povzdechem na jeho nevyslovenou otázku a opustím jeho pokoj.
Zajdu do svého pokoje a pousměji se. Jak je ten můj proti jeho obyčejný. Přejdu ke skříni a převléknu se do pracovního. Pak klusem zamířím ke stájím.
Ramies se na mě vztekle podívá a mlčky pokračuje v práci. Vyvezu sotva jedny kolečka a přiběhne Erden v roztrhaných džínách a flanelové košili.
Beze slova vezme vidle a začne neuměle nakládat starou podestýlku. Chvilku ho pozoruji a pak mu ukážu, jak se mají správně držet, aby mu pokaždé půlka nespadla.
Pak odstrčím Ramiese, který v půlce pochybu ztuhnul, jako by zkameněl.
"Jestli tu chceš jen tak stát tak jdi do zahrady a plaš ptáky," osopím se na něho.
Erden vyprskne smíchy a Ramies se konečně vzpamatuje. Pousměje se a dá se znovu do práce.

"No to se podívejme. Princ a dělá tak špinavou práci?"
žasne skřet.
Král mlčí, jen se s úsměvem dívá na svého nemotorného syna.
"No tak uvidíme co je ti přednější Naoki. Princ, nebo lekce?"
přimhouří oči orel a jedním máchnutím napůl roztažených křídel přivolá bouři

Nebe se otřese pod hromem, který provází blesk.
"Stihneš to?" otočím se na vylekaně na Erdena. Jeho mrtvolně bledá tvář je mi dostatečnou odpovědí. Strhnu Bleskovi ohlávku a vysadím na něj ztuhlého Erdena, vyšvihnu se na něj a tryskem opustím zámek. Míříme nejkratší cestou k útesům.
Ženu Bleska co nejrychleji, jen tak, tak se vyhnu plně naloženému vozíku, plnému keramiky. Erden se mi ještě podívá přes rameno, jestli se nic nestalo.

Za chvíli jsme na útesech. Pomůžu Erdenovy na skálu a se smutným srdcem se dívám, jak se mění v orla. Nikdo by neměl takhle trpět.
"Běž, já už na něj dám pozor," ozve se za mnou Ramies.
Zavrtím hlavou, nedokážu ho tu nechat.
"A co práce, copak se udělá sama?" zeptá se pobaveně Ramies.
"Dnes bude muset," odseknu a dál se dívám směrem, kterým odletěl Erden. Unikne mi tak Ramiesuv záhadný úsměv a jeho pohled k druhé skále, kde čeká na konec bouře další postava.

"Tak s tímhle jsem nepočítal Naoki,

ale večer bude skutečná zkouška,"

přimhouří oči orel.

Bouře řádí tři hodiny, než se uklidní jen s občasnými záblesky. Nad mořem uvidím Erdena, jak míří k nám. Podle všeho je unavený. S posledních sil doletí nad útesy a spadne. Podaří se mi ho chytnout, než dopadne na skály.
"Tys tu zůstal?" podívá se na mě vyčerpaně
"Vždycky s tebou zůstanu," odpovím ho a v náručí ho začnu snášet z útesů. Vysadím ho na Bleska a vyšvihnu se za něj, pak zamířím domů. Položím ho do své postele a rychle se rozběhnu dodělat rozdělanou práci. Ve vratech se v šoku zastavím, stáje jsou vyčištěné a koně zaopatřeni, tedy jen Hrom, Blesk se plaší a Ross tu ještě není.
Vezmu hadru a dám se do vytírání jeho mokré srsti. Pečlivě ho otřu a přehodím přes něj deku. Nasadím mu ohlávku a odejdu do pokoje, kde si vezmu knihu a začtu se do ní. Nechtěně při knize usnu.

Probudí mě křik. Zmateně otevřu oči a podívám se z okna. Zděšeně vykřiknu. Na tmavém pozadí noci tančí rudé jazyky ohně. Hoří stáje.
Vyběhnu z pokoje na dvůr, koně se plaší na nádvoří.
"Kde je Erden?" křiknu na Ramiese a aniž bych čekal na odpověď, rozběhnu se proti ohni do stájí.
Ramies ani nemusel mluvit jeho zděšený obličej a snaha dostat se dovnitř hovořila janě.
Ke mně dolehne křik rodičů, ale ignoruji ho, stejně jako strach, který mě zevnitř sevře a brání dýchat. Pro mě je Erden přednější.
Rozkašlu se téměř okamžitě, může za to dusivý kouř, ani pořádně nevidím pod nohy. Kousek dál je jasněji a začnu se rozhlížet po Erdenovi.
Kousek od sebe vidím tělo a zamířím k němu. Koutkem oka zahlednu dalšího Erdena o kousek dál. Zmateně se rozhlédnu.
Kolem mě leží asi dvanáct Erdenů v různých polohách.
Ale který je ten pravý?
Za mnou zapraští dřevo žárem. Nemám na rozhodování moc času.
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kira-chan Kira-chan | 9. listopadu 2009 v 16:53 | Reagovat

Proboha rychle další část! CHCEŠ MĚ ZABÍT?!!!!!!

2 Lafix Lafix | 9. listopadu 2009 v 16:59 | Reagovat

ahoj, náhodou jsem narazila na tvé stránky, tvá povídka je super, jen honem přidej další díl:D

3 Zuzka Zuzka | Web | 9. listopadu 2009 v 17:40 | Reagovat

Ja se taky pridám ... rychle dalsi dilek jinak to tady moc lidi neprezije :) jinak kapitolka to byla moc pekná ... libise mi jak pises :)

4 noriuke sairo noriuke sairo | 9. listopadu 2009 v 19:29 | Reagovat

mně snad trefí šlak!!!!!
takovejhle konec!!!
to nám všem děláš schválně???
takhle nás trápit!!!
tahle povídka je skvělá!!!
honem další díl!!!

5 tess tess | Web | 9. listopadu 2009 v 20:54 | Reagovat

no páni. tomuhle teda říkám zkouška ohněm. sem zvědavá jestli se rozhodne správně. doufám že jim všem naoki vytře zrak.

6 Satiras Satiras | 9. listopadu 2009 v 21:21 | Reagovat

hej to nás chceš vážně zabít s takovým koncem? to se dělá tak to ne prosím rychle další nebo se zblázním. Teď se nemůžu soustředit na učení :-D

7 Lachim Lachim | 10. listopadu 2009 v 9:39 | Reagovat

Takhle končit. Pokouší se o mě infarkt. Podle předchozích komentářů nejen o mě. Připojuji se k naléhavé žádosti o další díl bez zbytečných zdržení. Ať je tu co nejdřív, prosííííííííííím!!!!!!!!!

8 Lex-san Lex-san | Web | 10. listopadu 2009 v 11:23 | Reagovat

Uf,uf... ty své čtenáře jednou zabiješ! Až si z dnešních přednášek nic neodnesu, tak to jde na tvůj vrub, protože se tak budu těšit na pokračování, že budu mimo...

9 Teressa Teressa | 10. listopadu 2009 v 16:16 | Reagovat

wow...cim dalej tym lepsie =) uz sa neviem dockat pokracka =) rychlo prosiim =)

10 Ebika Ebika | E-mail | Web | 10. listopadu 2009 v 17:57 | Reagovat

O_o já hej nemám slov takhle nápúínat copak tohle se dělá???

11 Keiro Keiro | Web | 11. listopadu 2009 v 0:12 | Reagovat

Netrpělivě očekávám pokračování... .o) Moc hezký dílek. A jsem strašně zvědavá jak to celé dopadne. Takže směle do toho! :oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama