Zkrocený vítr

18. dubna 2010 v 15:39 | Atthea |  Vítr
Takže, tady máte poslední díl větru,
bohužel, musím vás zklamat yaoi to není, nějak mi to tam nesedlo,
ale i přesto doufám, že se vám bude závěr líbit





"Odchytili mě stejně jako tebe," odpovím klidně a studuji jeho tvář. Začíná se křivit do nenávisti, ale je tam i něco jiného, co mi dává pocit, že mám ještě šanci. Pevně v to doufám.
Podívá se na mě a pak skočí ke dveřím, do kterých začne mlátit a vyhrožovat smrtí některých jedinců, jestli ho hned nepustí.
"Stejně tě nepustí," povzdechnu si nahlas.
"Tak je vyraz," zaječí na mě.
"Ne, chci s tebou mluvit už dlouho a tohle je příležitost. První za ten měsíc a nejspíš poslední. Vyslechni mě prosím," stoupnu si mezi něj a dveře.
"Jenže já nemám v úmyslu poslouchat ty tvoje výmysly, prostě mě nech na pokoji," zařve.
"Tohle nejsou výmysly," zvýším hlas.
"Ne? A co teda to je? Jsi tak blbý nebo navedeny?"zaječí.
"Já jsem tě miloval a ty, jak ses mě odvděčil? Cucáš se s kde kým a na mě žárlíš, i když mluvím s bratrem nebo se nechám utěšovat přítelem. Já tě za tohle ne…" vylívá si na mě svou zlost, ale to poslední slovo ho nesmím nechat vyslovit, ztratil bych odvahu a tak ho políbím.
Kdyby to vyslovil, ztratil bych odvahu. Kupodivu mi polibek oplatí.
"Víš, ten polibek nebyl to, co si myslíš. Já… já neumím líbat tak jsem doufal, že mě to naučí. Tys o tom neměl vědět. Moc se ti omlouvám," zakryji si tvář rukama.

"Ty debile a to tě ani na okamžik nenapadlo, že líbat umíš nebo, že kdybys mi řekl, naučil bych tě to?" zaječím na něho nepříčetně, tak tohle bych nehádal. Vytuším, že mi řekl pravdu, ale proč mi to neřekl tenkrát?
S rukama na tváři zavrtí hlavou.
"Dobře, tohle beru, ale můžeš mi říct, proč se s nikým nesmím bavit?" zeptám se podrážděně.
"Jenže ty nevidíš ty pohledy! Každý tě chce do postele," fňukne nešťastně.
"Jo až na to, že všichni, když nepočítám bráchu s Richardem, jsou na holky," ironicky.
"Dobře, ale co holky," zařve žárlivě. Zacuká mi obočí, on je fakt slepec.
"Nevzpomínám si, že bych se mi nějaká líbila, nebo sis všimnul, že bych se s nějakou vodil za ručičku? Jsem gay, debile," zavrčím vztekle.
"Já, já se ti omlouvám," teď už se doslova rozbrečí. Chvíli se na něho nevraživě dívám a pak si povzdechnu, je to prostě pablb, usoudím a obejmu ho.
"Odpouštím ti, ale ještě jednou uděláš takovou blbost, tak s tebou končím, je ti to jasné?" zavrčím jemně. Ucítím pokývnutí a trvá snad ještě další hodinu, než se uklidní natolik, že je s to racionálně uvažovat.
"Zdrhneme odtud?" zeptá se mě. Musím uznat, že to je jediný dobrý nápad za poslední dva měsíce nebo tři měsíce. Taky se mi nechce jim dělat divadlo.
"Jo, ale kudy?" podívám se na dveře, které jsou určitě zabarikádované.
"Přece oknem," usměje se na mě. Pochybovačně se na něho podívám. To okno je dost vysoko a není ani moc široké.
"Zapomínáš, že ovládám vítr," zazubí se na mě a chytne mě kolem pasu, "drž se mě," napomene mě. Mám tak čas se ho chytit kolem krku a už jsme z okna venku, sice jsme se tak, tak protáhli, ale povedlo se.
"Kam teď? Hlavně někam, kde nás tak brzo nenajdou," zatoužím doopravdy.
"Tak ke mně do chaty, není daleko," nadhodí
Dei a za chvíli jsme u ní. Opatrně mě pustí před ni a stoupne si vedle mě.
"To takhle lítáš často?" zeptám se ho a snažím se zvyknout na zemskou tíži.
"Jo, je to celkem legrace, když tě všichni obklíčí a ty jim frnkneš vzduchem," zachichotá se a vtáhne mě do chaty.
Rozhlédnu se po útulném vnitřku.
"Máš tu komfort," usoudím.
"Jo jsem tu vždycky celé prázdniny, nikdo mě tu neruší, protože neví jak se sem dostat," odpoví mi.
"Jestli chceš, můžeme tu být spolu," nabídne mi tiše. Zkoumavě se na něho podívám a přejdu k němu.
"Budu tu s tebou rád," obtočí mi ruce kolem krku.
"Stejně jsi myslím, že jsi mi odpustil nějak moc rychle," uslyším slabé kniknutí.
"Jestli chceš, ještě pořád ti mohu ztropit scénu, protože jsme se oba chovali jako blbci, nebo ten čas strávit příjemněji," zlehka ho políbím.
"Jsem rozhodně pro tu druhou možnost," odpoví mi a přitiskne se na moje ústa.

"Víš, co by mě zajímalo?" zavrní mi do ucha Dei, když odpočíváme po příjemně stráveném dni.
"Hm to nevím," přitisknu mu ústa pod ucho a pohladím ho po těle.
"Jak se budou tvářit, až zjistí, že tam nejsme," zachichotá se a já se k němu přidám.
"Nejsi na let moc unavený?" začnu zjišťovat.
"Bohužel jo, jinak bychom tu už neleželi," povzdechne si a přitulí se ke mně.
" Tak si odpočiň," pousměji se. Najednou se objeví nade mnou a skloní se nade mnou.
"Na let sice unavený jsem, ale na jinou činnost ne," usměje se lišácky, těsně před tím, než se zmocní mých úst.
"Jak tak pozoruji, zkrotit vítr není tak jednoduché," vydechnu a nechám se znovu pohltit do víru vášně.



Obyvatelé městečka s napětím očekávají před sklepem, co se bude dít, chvíli byl slyšet řev, ale teď už je delší dobu ticho.
"Myslíte, že se už pozabíjeli?" zeptá se Richard.
"Nemaluj čerta na zeď ještě je světlo, ale je tam nějaký divný ticho," zamračí se Roman.
"Neměli bychom zavolat sanitky?" ozve se další.
"Napřed se ujistíme, že je jí třeba, klíče," poručí Simon a klíč mu hned sletí do ruky. Opatrně jde ke dveřím a za ním dva se sítí, kdyby náhodou chtěli vyběhnout.
Opatrně strčí klíč do zámku a ještě opatrněji jim otočí. Čeká, že každou chvíli někdo z nich dveře vyrazí, ale nic se nestane. Opatrně je pootevře a v zápětí je rozrazí a vběhne dovnitř. Všichni mají v ruce mobil a čekají, co bude. Simon ze dveří vyjde a oznámí davu.
"Jsou pryč."
"Co? Jak by se odtamtud dostali?" zaječí starosta vrazí dovnitř, kde už dávno nikdo není.
"Jak… jak… jak…?" překvapeně koktá.
"A máme po ptákach," uhodí jedna babička holí o zem a šourá se pryč.
"Ptáčkové nám frnkly," povzdechne si Roman.
Všichni se na sebe podívají a jdou zklamání zapít do nejbližší hospůdky.
 

35 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kira-chan Kira-chan | Web | 18. dubna 2010 v 17:47 | Reagovat

perfektnííííí!!! *.* skvělý konec =D ti dva jsou prostě stvoření jeden pro druhého ^.^

2 Lachim Lachim | 18. dubna 2010 v 18:14 | Reagovat

Krásný konec. Miluju dobré konce.

3 Davida666 Davida666 | 18. dubna 2010 v 18:22 | Reagovat

Moc pěkné zakončení i když yaoi by mohlo být :-D.

4 Teressa Teressa | 18. dubna 2010 v 18:48 | Reagovat

super zakoncenie=) uz sa neviem dockat dalsich tvojich poviedok=) uz aby tu nejaka znovu bola=) rychlo prosiiim=)

5 noriuke katsa  kai sairo noriuke katsa kai sairo | 18. dubna 2010 v 20:11 | Reagovat

nééé a my máme taky po ptákách!!!
skvělý  konec skvělé povídky...hurá na další???prosíííím

6 Lex-san Lex-san | Web | 18. dubna 2010 v 20:21 | Reagovat

Fňuk a je konec... Ale bylo to perfektní. Někdy jsem měl chuť ty dva imbecily proplesknout, aby se konečně vzpamatovali, ale nakonec to zvládli i bez mojí pomoci :-)) Velice povdený cyklus a už se těším na další...

7 Sakura Jaganshi Sakura Jaganshi | E-mail | Web | 19. dubna 2010 v 6:29 | Reagovat

NÉÉÉÉ XD On už je konéééééc >.< Ale krásnej konec^^To byly hádky XD Prej že je pablb XD Nebo ta babička XD XD Taký hlášky tam XD Skvělá povídka!!!^^

8 bacil bacil | 19. dubna 2010 v 15:05 | Reagovat

Krásná povídka a moc hezký konec. Budou mi chybět. Docela jsme si na ty dva tvrdohlavce zvykla.

9 Glorilian Glorilian | Web | 22. června 2010 v 21:26 | Reagovat

X_x Bože, ta vesnice... to je strašná sekta!!! =D Ale srandaaaaa... =D lol

10 darknesska darknesska | Web | 7. srpna 2010 v 21:59 | Reagovat

tohle je dost nařezanej konec XDDD hej taky bych to šla s chutí zapít! ^^ Attheo, já smekám!

11 KiS KiS | Web | 21. srpna 2010 v 17:36 | Reagovat

Píšeš naprosto suprově ... :)

12 Nikolka Nikolka | Web | 22. března 2011 v 19:51 | Reagovat
13 Nikolka Nikolka | 22. března 2011 v 19:58 | Reagovat
14 Mysticia-sama Mysticia-sama | Web | 22. února 2012 v 19:52 | Reagovat

Tak to byl hezkej konec ^^ Tvoje povídky se čtou opravdu tak krásně, že je škoda je přestat číst

15 Tutuška Tutuška | 23. listopadu 2013 v 13:34 | Reagovat

Wow perfektní povídka *usmívá se jak měsíček na hnoji* :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama