Probuzení

19. května 2010 v 14:29 | Atthea |  Čaroděj
Princ je v bezpečí, ale jak zareaguje, když se probudí?
Bude to mít merdik tak jednoduché?








Skloním se nad princem a opatrně mu začnu čistit rány a zranění, které mu způsobily ve vězení. Doufám, že si Zaver užije a s toho království nezbude ani kamínek, lidi si můžou jít, kam chtějí, ale já je nepřijmu. Starostlivě se skloním nad ránami, které mu křižují po zádech, a znovu se pustím do práce, co chvíli musím vyměnit hadry namočené v čistícím roztoku, nejlepší by bylo ho vykoupat, rozhodnu se a zavolám pár služek. Za chvíli dva podkoní do komnaty donesou koupací káď, a služky vodu. Mávnutím je propustí a svléknu se do kalhot.
Opatrně prince vezmu do náruče a položím do kádě, opatrně ho omývám, jen se vyhýbám mýdlu. Zvládnu mu i umýt vlasy. Hned ho osuším a znovu se pustím do čištění, nechápu, proč mě to nenapadlo hned. Nakonec mu do zranění vetřu hojivou mastičku a obleknu ho do bílého roucha, které mu v pase svážu. Viděl jsem to v jedné daleké zemi a ten styl se mi vážně líbil.
Poté ho přikryji a nechám odpočívat. Jemně hvízdnu, vím, že služebnictvo je za dveřmi a nechám je ten bordel uklidit.
Netrvá to dlouho a tak za necelou půlhodinu se Zikarem zůstanu sám. Nakloním se k němu, abych mu menší ranky zacelil, ale když se skloním, uvidím, že se o to postaral sám, tak mu dám aspoň napít a lehnu si vedle něho. Ráno uvidím, jak to přijme. Nad hradem uslyším zašumění Zaverovich křídel a chvíli na mě vykoukne jeho oko.
'Tohle nepřijme s nadšením,'zaduní mi v hlavě jeho hlas.
"Nejspíš, ale byl jsem bez něj tak dlouho," povzdechnu si.
'Podle mě jsi ho měl navštěvovat, tobě by to neublížilo a jemu jen prospělo,' vytkne mi Zaver.
"a nenavštěvoval jsem ho snad?" hodím po něm pohledem.
'Ty víš jak to myslím. Měl jsi tam být, i když byl vzhůru ne, jen když spal. Ani bych se nedivil, kdyby tě teď nechtěl,' uchichtne se zlomyslně.
Doslova mnou projede mráz, když ke mně dojdou jeho slova. Tohle se nesmí stát!
"Tohle se nesmí stát," zašeptám zděšeně.
'A jak toho chceš dosáhnout? Jistě jste spojeni a ty ho miluješ, ale jak ho o tom chceš přesvědčit, když ses mu vyhýbal na tisíc honů?' drbne si ještě bolestivěji Zaven. Sklopím hlavu.
"Doufal jsem, že bude šťastný," zašeptám zničeně.
'To je zajímavé, jak lidé ve snaze ochránit své blízké ubližují víc, než musí,' poznamená Zaver se zájmem.
Tak na tohle odpověď nemám, z tohohle úhlu jsem se na to nepodíval. Vůbec mi nedošlo, jak moc jsem mu musel ublížit, i když nechtěně.
Natáhnu ruku a jemně ho pohladím, na jeho tváři slzu, která si našla cestu z pozavřených víček. Zesmutním ještě víc, tohle jsem vážně nechtěl. Jemně ho k sobě přitáhnu do náruče ve snaze ochránit ho před bolestí. Potěší mě, že se ke mně přitiskne a na tváři se mu objeví jemný úsměv.
Přitáhnu peřinu a pořádně nás přikryji, nakonec usnu, aniž bych věděl jak.

Posadím se k němu na postel a pohladím ho. Jsou to tři dny, co je tady a ještě se neprobral. Během toho času se mu zahojili veškeré rány, dočista zmizeli i kruhy pod očima. Je to pár minut, co jsme se ze Zaverem vrátili.
Dostali jsme nový úkol. Hledáme černého draka, který zabíjí dobytek. Ve snáze se zachránit zabil i pár lidí. Když jsem ze Zaverem dorazil do vesnice, vypuknul poprask. Nikdo nemohl uvěřit, že může být ochočený. Popravdě není, ale stejně mě poslouchá, i když nevím proč, spojuje nás přátelství ne poddanství.
Postřehnu, že se mu zachvívají víčka a nakloním se k němu. V dalším momentě otevře oči a podívá se přímo do mých.

Otevřu oči, nevím kolik času uplynulo od doby, co mě chytili. Poslední co si se zbytky vědomí pamatuji je to, jak mě někam vlečou a pak jemné ruce, které mě zvedají z podlahy. Po chvíli si uvědomím, že se dívám do nádherných černých očí v ještě krásnější tváři. Nádherně vykrojené rty se jemně usmívají.
"Už jsi vzhůru? Spal jsi tři dny, ale už jsi v bezpečí," rozšíří úsměv muž. Přimhouřím oči. kdo to může být a pak…
"Merdik?" zeptám se zkusmo.
Čaroděj jen přikývne.
"Kde to jsem?" zeptám se zmateně a posadím se, abych se rozhlédl.
"Doma," pousměje se čaroděj a pohladí mě.
"Ne tu nejsem doma, já chci domů pust mě," upřu na něho vyděšený pohled.

Tělem mi projede ostrá bolest, nechce tu být. Obratně ji skryji a z posledních sil se usměji.
"Dobře, nechám ti donést oblečení a jídlo, jak se najíš a oblékneš, vezmu tě domů," nakloním se k němu pro polibek. Tělem mi projede další jehla, když uhne a odvrátí hlavu. Radši vstanu a vyjdu z komnaty, abych zařídil vše potřebné. Držet ho tu by byla daleko větší chyba.
Napřed musím znovu získat jeho důvěru a pak lásku…
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 girl-verus girl-verus | E-mail | Web | 19. května 2010 v 14:36 | Reagovat
2 Teressa Teressa | 19. května 2010 v 14:57 | Reagovat

uzasne!!! uz sa neviem dockat pokracka=) chudacik merdik...rychlo prosiim dalsi diel=)

3 Hikari Yukiro Hikari Yukiro | 19. května 2010 v 15:44 | Reagovat

Merdik...kdyby to měl jednoduché tak by to nebylo ono,že?Skvělý díl...

4 Davida666 Davida666 | 19. května 2010 v 16:11 | Reagovat

Moc pěkný díl, už se těším na pokračování

5 Kio-san Kio-san | Web | 19. května 2010 v 16:11 | Reagovat

Ahoj!
Hlásím se,že už jsem zpět na blogu a že už jdu přidávat další kapitoly...:)

6 Lachim Lachim | 19. května 2010 v 17:52 | Reagovat

Nádherný díl. Věřím, že to nakonec dobře dopadne.

7 Kira-chan Kira-chan | 19. května 2010 v 23:21 | Reagovat

*.* nádhera... prostě úžasné, už se těším jak si ho bude získávat =)

8 Sax Sax | 21. května 2010 v 17:59 | Reagovat

Chudáci oba... Nejdřív se hledají a pak se nechtějí... (až na Merdika, ale sám si za to může, jak řekl drak)  hezké, hezké... Už píšeš pokráčko?

9 sisi/ctenar sisi/ctenar | Web | 22. května 2010 v 12:16 | Reagovat

proč se s každou novou informací všechno mění, stačí několik vteřin a máte důvod někoho zabít, ikdyž jste ho před pár vteřinami bezmezně milovali. Ale vlastně bez toho by tohle všechno bylo nudný , ale určitě si k sobě najdou cestu! musí xD

10 darknesska darknesska | Web | 29. července 2010 v 14:20 | Reagovat

tse, Merdik si to představoval nějak moc jednoduše XD že mu dá pusu a všechno bude eňo ňůňo! XD

11 Nikolka Nikolka | 22. března 2011 v 19:46 | Reagovat
12 Nikolka Nikolka | Web | 22. března 2011 v 19:57 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama