Únos

4. listopadu 2014 v 18:11 | Atthea |  Bestie - ochránce
Ahoj, tak jsem tu zase po nekonečné době, omlouvám se, že to tak šíleně drhne, nevím co se děje, teď vám přednastavím ještě dva díly, zhruba po týdnu ať tak dlouho nečekáte :)


Dawer mě vzbudí v neděli v sedm ráno dost brutálně, vychrstne na mě kýbl ledovky. Moje reakce je okamžitá, během vteřiny stojím vedle postele a zuřivě Dawera probodávám pohledem. Nic mě nedokáže nasrat tak jako jeho veselé culení a naprostý klid. Už přemýšlím o pomstě, když to odmávnu rukou. Je zbytečné se mstít, když to čeká, místo toho ho vykopu ze svého pokoje a obleču se, mokré peřiny vyhodím z okna, kdo by měl zájem lehat do mokrého, že. Pak si vzpomenu, že jdu dnes domů. Trochu si povzdechnu, máma bude mít keců jak holič v sobotu, že jsem nesnědl ani polovinu. No co, posvícenská husa nejsem. S Dawem strávím celý den požďuchováním a zkoušením boje. To bych rád věděl, jak mě pokaždé dokáže vyprovokovat. Ve čtyři s tím švihnu a jdu se osprchovat. Spolu pak jdeme k nám.
"Čau," křiknu dovnitř a boty odkopnu k botníku.
"V tomhle ses taky nezměnil," zabručí si Dawe pod nos. K jeho smůle ho slyším, leč nereagují.
Do předsíně přijde otec a pozdraví Daweho.
"Nebyli s ním problémy?" zeptá se ho.
"Ne, nebyli," cuknou Dawemu koutka.
"Copak se mnou jsou problémy?" zeptám se dotčeně.
"Skoro pořád," ujistí mě otec. Takže tu stížnost dostal. Je mi to jedno, toho učitele mám beztak v paži!
"Prskavka si zase stěžoval? On snad neumí nic jiného," povzdechnu si.
"Jak to mluvíš o profesorovi? Nicméně, říct mu, že na jeho úchylky nejsi zvědavý, taky nebyl nejlepší nápad," ozve se máma z kuchyně.
"To bylo trošku jinak," zaprotestuji, ale nepopřu, že jsem mu to řekl. To je holý fakt.
"Jistě o tom vypovídá i napomenutí ředitele a varování, že příště vyletíš, že. Proč toho učitele netoleruješ?" zeptá se máma. No super.
"Ten kripl si na mě zasedl. Nevím ani proč," pokrčím rameny a jdu si nalít pití. Mám nějakou žízeň.
"Nejspíš proto že jsi na něho drzý," odtuší táta.
"Asi proto, že ho nemůžu vystát, je důležitý jako nadbytečná struna u kytary a stejně zbytečný. Probíráme sex a sexuální deviace tak důkladně, že buď mu z nedostatku sexu přeskočilo, nebo ho měl tak strašně moc že se stal deviantem. Jiná možnost není," odfrknu si a napiju se. Nastane hrobové ticho, podívám se kolem a zjistím, že máma se snaží tvářit přísně, ale prozradili ji cukající koutky, otec je ke mně otočený zády a Dawer se nepokrytě tiše směje. Nakonec se slova ujme znovu máma.
"Neříkám, že nejspíš nemáš pravdu, ale pořád je to učitel a ty ho jako učitele budeš respektovat!" ukáže na mě máma. Zaúpím. Za mě proboha svět trestá!
"Dobře, budu dávat pozor," povzdechnu si.
"A nebudeš si psát noty!" oznámí mi.
"A nebudu si psát noty," opakuji po ni sklesle. Ty hodiny mě zabijí a to doslova. Ještě teď když si nebudu psát noty, se ze mě stane jeden z těch posedlých idiotů, co touží po sexu.
"Hodný kluk," poplácá mě máma po tváři, " a teď když jsme si ujasnili školu, mi vysvětli, proč jsi tu nechal tolik uvařeného jídla!" zeptá se. Já věděl, že k tomu dojde.
"Nejspíš proto, že lidské tělo je schopno pojmout jen určité množství kalorií, a to co jsi nechala, by udrželo naživu tankovou jednotku nejmíň na čtyři dny. Jinými slovy nejsem výkrmná husa ani krocan, abych se tak přecpával," usměji se na mámu.
"Fajn, víš, že jsi sledovaný kvůli své váze?" zeptá se mě máma.
"Jo vím, při nejhorším jim řeknu, že mám až moc rychlé spalování," mávnu nad tím rukou. Máma si povzdechne a uklidní se.
"Tak to nejspíš budeme dojídat, něco je ještě k jídlu, jdu to ohřát. Dawere, s tebou počítám na večeři," oznámí a začne kuchtit, no spíš ohřívat a na večeři máme hostinu. Nakonec všem popřeji dobrou noc a vykutálím se po schodech, fakt bych se měl přestat přejídat. Osprchuji se a jdu si lehnout.
"Co tu děláš?" zavrčím na Conora, který se rozvaluje na mojí posteli!
"Kde jsi ty dva dny byl?" vypálí otázku Conor a vyskočí. Vypadá hodně rozzlobeně.
"Myslím, že to je věc, která tě nemusí zajímat," promluví za mnou Dawer a velice pohodlně se opře o rám dveří. Conor na něho nevěřícně vyvalí oči a pak se podívá na mě.
"Ty jsi můj, Konere," podívá se na mě Conor.
"Nejsi šílený? Rozhodně nejsi můj typ," ušklíbnu se, ' ale jeho bratr je jiná písnička,' pomyslím si.
"Nakonec se ukáže, jestli skončíš se mnou nebo s tímhle," ušklíbne se a zmizí stejnou cestou, jakou přišel. Tedy oknem. Povzdechnu si a dám se do převlékání postele. Bůh ví, kolik bacilů dotáhnul! Teprve pak se můžu v klidu zamuchlat do peřiny
"Dobrou noc, Kone," zaslechnu ještě Dawa, než usnu…

Ráno je horové. Zaspím, popravdě mě budí Dawer a jen se směje jak pobíhám po domě, ani nevím, jak stihne udělat čaj a snídani.
"Nemám čas!" zaúpím, ale pod jeho nesmlouvavým pohledem si sednu a pustím se do snídaně. Jen co dojím a mrknu na hodiny, povzdechnu si. Autobus nestihnu, ani kdyby píchnul a couval celou cestu! A skutečně jen co vyjdeme ze dveří, můžeme zamávat jen koncovým světlům.
"Běžíme?" mrkne na mě Dawer. Nevysiluji se odpovědí, prostě se otočím a dám se do běhu. Nevím, jestli je tou zabíračkou o víkendu, kdy jsem doslova chytal dušičky, ale mám nějak víc energie a ke škole doběhneme zároveň s autobusem, který objížděl část čtvrti. Řidič autobusu málem prorazí čelní sklo se spodní čelistí na podlaze. Dobře mu tak. Na chvíli se zastavím, abych se lehce vydýchal, a zamířím s Dawerem do školy. Co čert nechtěl, potkám Prskavku, který vypadá až nějak moc spokojeně.
"Noodwerdrde, moc rád vás vidím, jen vás chci upozornit, že máte moc málo známek," usměje se slizky.
"Mám jich deset, což je víc než má kdokoliv ze třídy," namítnu.
"To neposuzujete vy," zavrčí učitel. Zamračím se, něco na mě šije.
"V tom případě, chci zkoušení u ředitele," oznámím mu. Učitel dostane hodně ošklivý tik.
"Vy nemáte právo…!" začne.
"Omyl, mám právo požádat o třetí osobu u zkoušení, pokud mám pocit, že je mi ubližováno a víte co? Já ten pocit mám," ušklíbnu se a obejdu ho. Zamířím rovnou do ředitelny, kde osobně požádám o dohled při zkoušení na hodině. Pak jdu přímo na ni. Vzhledem k tomu, že tam ještě ředitel nedorazil, vytasí mě Prskavka hned. Neštve mě to, stoupl jsem si totiž tak, aby nebylo vidět na dveře a ty se za mnou tiše otevřeli a zase zavřeli. Dusí mě skoro celou hodinu. Nejen z letošního a loňského roku, ale i z těch dalších, kde ani netuším, co se tam bere. Aby mi napálil baculi, ale u starého učiva mě nenachytal. Vezmu si žákovskou a uhnu, aby viděl ředitele. Okamžitě zesiná jako stěna. Řediteli stačí dvě slova " Do kanceláře" které tentokrát nejsou určené mě, ale u učitele doslova vyvolají potící nemoc. Podívá se na mě jak na vraha. Prostě si to neodpustím!
"Šach mat, Pablbe!" syknu mu do ucha. Zmůže se jen na zaskřípání zubů a Dawer mi ukáže vztyčený palec.
Využiji přestávky a jdu na záchod, až sem se žene ředitelův řev, nerozeznám slova, ale decibely zaručeně! Spokojeně se usměji a zapadnu. Zrovna, když si umývám ruce, dovnitř vejde Derik. To je ten, co ze mě tahal informace. Hajzl!
"Chci s tebou mluvit, venku!" zavrčí na mě. Zamračím se.
"Neblbni je škola, už tak mám průserů víc než dost," odmítnu a začnu si utírat ruce, když zaslechnu odjištění zbraně. Pomalu se na něho podívám a přímo mezi moje oči míří hlaveň pistole. Sakra, co je za debilní den! Školou se rozezní zvonění,
'Konere…' ozve se mi v hlavě Dawer.
'Mám problém, hodně vážný,' odešlu mu a dívám se na Derika.
"Hele, co kdybys tu pistol odložil, a promluvíme si?" navrhnu mu.
"Budeme si povídat jinde," odvětí ledově a pistolí mávne ke dveřím. Bez protestu poslechnu. Tátův hlavní argument proti zbrani, 'V rukách profesionála je nebezpečná, v ruce někoho kdo s ní neumí zacházet je nepředvídatelná, v rukách chladného šílence horší jak odjištěný granát a v rukách chladného šílence, který s ní umí nebo neumí zacházet, a který nemá co ztratit horší jak miniaturní jaderná puma ani v jednom případě nechoď proti ní. Tři z nich při náznaku nesouhlasu střílí, ten poslední střílí, jakmile se mu prst dotkne kohoutku. A nikdy ji nespouštěj z očí!'
Moje blbost, vzpomněl jsem si na to pozdě a otočil se k zbrani zády. Okamžitě jsem chtěl chybu napravit a vzápětí se sesunu v bezvědomí k zemi. Těsně předtím zaslechnu Dawera.
"Kreténe, a to jsi bývalý policajt?!"
Cože????
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kana~♥~ kana~♥~ | 4. listopadu 2014 v 18:54 | Reagovat

tak za to probuzení bych mu ten kýbl vomlátila o hlavu :D
pistole? hlavně ať neblbne a podřídí se. Derik vypadá jak svině.
bývalý policista? překvápko :D
dost se to rozjíždí že? snad bude v pořádku, ale dawer mu určitě pomůže :-) spolu to zmáknou :-)
conor vypadá docela sebevědomě, že? tak mě napadá otázka....s kým že skončí? :D
budu se těšit na pokračování :-)

2 Lafix Lafix | 5. listopadu 2014 v 11:25 | Reagovat

já chci další díl!! okamžitě!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama