V rytmu tance

11. ledna 2016 v 23:41 | Atthea |  Bestie - ochránce
Ahoj vím že pozdě, omlouvám se, snažím se psát i navzdory stresu ale spíš to kazím a pak přepisuji, ale teď
Jack nebo Conor...
Conor nebo Jack?

A nezabíjet prosím!


Jo už je to tak, od té doby, co jsme toho blbečka tak prohnali, žádná odezva. Možná začal řádit jinde, to fakt netuším. Znuděně se protáhnu u počítače a podívám se z okna kde leje jako z konve.
"Máš něco, že koukáš z okna?" zeptá se mě Dawer pohroužený do stovek složek nevyřešených případu, kdy zmizeli děti a třídí je na dvě hromady. Může za to naše zrůda a nemůže za to naše zrůda.
"Ne měním se v kus ztuhlého dřeva," zavrčím a vrátím se k policejní databázi, kde procházím tisíce případů a třídím je na do známých kolonek popsaných výše.
"Tak se odřevuj a pokračuj," zavrčí aniž by vzhlédl. Jen si povzdechnu a vrátím se k policejní databázi. Projíždím ji ještě pět minut když se zarazím a vrátím se o pár stránek víš.
"Myslím, že něco mám," zabručím. Dawer je hned za mnou a nakukuje mi přes rameno. Rozkřiknu složku a vypadne detail k oběti. Bingo! Sedí to dokonale na naši zrůdičku, jenže tu vypadá nějak jinak, zamračeně se koukáme na fotku čtyřicátníka a porovnáme to s naší. Podoba nesedí.
"Je to tahle oblast," zavrčí Daw.
"Myslíš, že se dokáže převtělovat?" zeptám se ho.. jestli jo jsme v řiti a to doslova. Takhle je nám sledovač k ničemu, abych byl slušný. No je nejspíš k ničemu i tak, ale co se dá dělat.
"Nemyslím si, podívej se na rok, je to z doby, co začali počítače a všechno se na nich ukládat, tu se píše že byl zastřelený. Myslím že se přenesl až pak," upozorní Dawer. Zkontroluji to a uznám že má pravdu.
"Fajn, to znamená že v momentě smrti musíme být u něho, jenže to ho musíme najít, dopravit mimo les a teprve tam ho zabít a vylézající duši chytit. To máme jen čtyři nesplnitelné body. Proč to dělat jednoduše když to jde složitě?" podivím se a podívám se na vlkodlaka, který klesá v kolenou smíchy. Ten rámen jsem doteď nedostal a hádejte čí je to vina?
No samozřejmě, že té bestie. Všiml jsem si ho v poslední chvíli, takže jsem musel zavolat Daweho a šli jsme toho hajzla honit. V poslední době se objevoval v okolí.
Dnes jsem pochopil proč. Matky měli strach chodit do parkových pískovišt s holčičkami, jeho kořistí a začali chodit sem. Všichni snoby v okolí protestovali, ale nebilo jim to nic platné. Docela nám tím usnadnili práci. Takhle ho stačilo jen sledovat a posouvat hranice, abychom našli jeho útočiště. Bylo hodně dobře skryté, takřka jsme neměli šanci ho najít. Daweruv syn André to tam sleduje a podává nám hlášení. S povzdechem přesunu složku do složky zabaveno a hledám dál. Najdu další, ale to jsou jen ubohé napodobeniny kanibalů. Neříkám že naše zrůda kanibal není.
"Už nic, ty něco máš?" zeptám se, když ho vidím jak zaujatě čte.
"Hmm mám tu hodně zajímavý farní záznam o vymítání ďábla z roku 1558," odpoví. Zvednu se a zasténám jak ve mně začne všechno rupat. Nj ztuhlé tělo je ztuhlé tělo.
"Teď to znělo jako bys měl sto padesát let a tělo měl seschlé jak dřevo na otop," uchichtne se. Ani to neokomentuji a šourám se k němu. Nebudu mu říkat, že se tak i cítím.
"Tady stařečku," podá mi naducaný polštář z postele.
"Hele nesměj se mi, seděl jsem v té zatracené židli tak dlouho že si tělo myslelo že je dřevo a slisovalo se do tvaru!" hájím své nebohé kostičky, ale vyvolám tím jen větší smích. Vytrhnu mu papír a začtu se do toho. Je to vážně zajímavé.
"Co ti to připomíná?" podívám se na Dawera.
"To co tobě," odpoví.
"Neříkej mi, že budeme muset prověřit i církevní záznamy," zasténám zděšeně.
"Zbytečnost," odmávne to Dawer.
"A tohle zbytečnost nebyla?" rozmáchnu se rukou po místnosti, všude se povalují ukradené složky z policejního oddělení.
"Ne jen jsem si chtěl ověřit jak dlouho ta zrůda tu je," povzdechne si Dawer.
"To si děláš prdel," zavrčím, že sebou cukne.
"Uvažuj sakra. Tohle je z roku 1558, co to asi znamená, hmm?" podívá se na mě vyčkávavě Dawer. Zamračím se a znovu se podívám na papír pokrytý kudrlinkami. Cítím jak mi něco uniká.
"Kdy objevil Kolumbus Ameriku?" nadhodí Dawer.
"1492," odpovím a zarazím se, " ty myslíš…"
"Ano myslím, dřív řádil v Evropě a Asii díky převtělování to bylo jednoduché. Jenže tehdy ho nejspíš nachytali a jemu se podařilo ukrýt na lodi do Ameriky. Kdybychom chtěli skutečně pokračovat museli bychom prolízt celo Evropu a Asii," dořekne za mě Dawer. Je mi z toho špatně.
"Kdy ses o tom dozvěděl?" zeptám se ho.
"Tohle je naše první hledání," odpoví mi. Bez pár let půl století odpočítáno od Ameriky, celé ty tisíce let…
"Vrátili jsme se v čase?" zeptám se.
"Ano," odpoví Dawer. Už nemám slov věříte mi? Někdo to pořádně zoral, ale fakt pořádně. Jestli se mi dostane do rukou…
Dole třísknou dveře.
"Táta," leknu se. Dawer jen máchne rukou a všechno zmizí. Za chvíli, kdy se rozletí dveře, sedíme na posteli a hrajeme nevině černého Petra.
"Zase jsi nebyl ve škole?" zamračí se.
"Je sobota," odpovím dotčeně.
"Aha promiň jsem přetažený. V práci zmizeli složky se starými případy zmizelých dětí nevíte o tom něco?" probodne nás očima.
"My?" vyvalím na něho oči.
"No já ne!" ujistí mě.
"No jistě my jsme se vloupali do policejního archívu, pozdravili jsme se tam s policajtama, vynesli dokumenty a celý den jsme se v nich hrabali a před půl minutou jsme je šli zanést," ujistím otce lehce pesimisticky. No kromě pozdravu a vynesením a zanesením složek jsem se trefil. Výjimečně. Neodvažuji se podívat na Dawera, kterému smíchy jiskří oči a kouká se po motýlech co neexistují. Začal bych se smát.
"To zní hodně divně," zabručí táta a odejde. Svůj výbuch smíchu musím ztlumit polštářem.
Dole se ozve zvonek, když se ozve po třetí, otráveně se zvednu a jdu otevřít. Překvapí mě Jack.
"Ahoj, co ty tu?" podivím se.
"Ahoj, já jen, jestli bys nechtěl jít na diskotéku v centru, Kone" mrkne na mě nádhernýma pomněnkovýma očima. Kde tuhle barvu vzal je mi záhadou, je však fakt, že jen ta barva mě připraví o řeč. Není to, to pozvání jasné?!
"Půjde rád, jen se musí vyfrajeřit," uculí se za mnou Dawer a nasměruje mě do pokoje. Jdu jak v mrákotách. Když sejdu dolů, ti dva si popíjí čaj jako dva staří známí.
"Nic jsi mu o mě neřekl, že ne," zavrčím na Dawera.
"To vrčení chce víc praxe," ujistí mě Dawe. Já ho zabiju! Zrovna se po něm sápu, když mě stáhne k sobě Jack.
"Tak pojď sluníčko sedmitečné nebo přijdeme po diskotéce, zabít ho můžeš pak," směje se Jack. Nakonec s tím zabitím má pravdu. Obuji se a tomu otrapovi neřeknu ani ahoj, ale seberu si jeho perfektní koženou bundu.
"Hej to je moje!" ozve se Dawer.
"Omyl, to BYLO tvoje," oznámím mu přes rameno a vypadneme.
Diskotéka je až v centru, ale to nevadí, projdeme se. Jack zaplatí vstup a dvě koly. Ani se nenamáháme najít simísta k sezení necháme je stát bokem a jdeme na parket.
Zatraceně, rozhodně to stojí za to. Jack je skvělý tanečník. Bavíme se, dokud nás nevyruší minulost.
"Co chceš Conore?" zeptám se naštvaně. Je opilý a vyrušil nás v půlce tance.
"Coby, chci si s tebou zatančit," odpoví mi.
"Nepůjdu s tebou tančit, jsi opilý!" odpovím mu a pokusím se kolem něho projít. Chytne mě za ruku a strhne k sobě. Jenže to se zase nelíbí Jackovi. Hlídači je od sebe odtrhnou dřív než to přeroste ve vážnou rvačku.
Jacka odtáhnu k našemu pití a npiji se. Otřesu se odporem.
"Co se děje?" zeptá se Jack.
"ta kola chutná divně," odpovím. Jack čichne k mojí sklenici a zakleje.
"Musíme odsud pryč," začne mě táhnout k východu. V půlce nás zastavíConor.
"S tebou nikam nepůjde," poví Jackovi vyrovnaně.
"To jsi byl ty že," zavrčí Jack. Vůbec nechápu o čem to mluví, ale co vím jistě je to, že se mi šíleně začne točit hlava. Jen jakoby v mlze vidím jak se ti dva perou. Pak je někdo od sebe odtrhne a já se po jednom začnu plazit v návalu vášně.
Kdo je to?
Conor nebo Jack... ?
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kana~♥~ kana~♥~ | 12. ledna 2016 v 19:39 | Reagovat

máš pravdu, zabiju tě!!!!!
okamžitě napiš pokračování jinak si pro tebe dojdu! a běda jak to nebude ten koho chci

2 kana~♥~ kana~♥~ | 12. ledna 2016 v 19:45 | Reagovat

jinak krásný dílek, i když si dala na čas, ale apson se to někam posouvá :-) správným směrem,doufám

3 Hatachi Hatachi | 13. ledna 2016 v 17:13 | Reagovat

Zakopat, zabít a žádný kytky na hrob !!!
Jak jsi to mohla takhle ukončit? Chceš mě zabít?
Ale jinak to byl úžasný díl. A líbil by se mi u něj Jack. Ale mam takový blbý tušení, že se plazí zrovna po Conorovi...
Moc se těšim na další díl...

4 Miu Miu | 18. ledna 2016 v 21:53 | Reagovat

TY PODLÁ PODRAZAČKO!! Tady byla celá řada pohrom, co se tam ještě stoprocentně stanou, jenom nevím jak, proč, kdy, v jakým pořadí atd. (teda celej příběh tomu nasvědčuje) říkala jsem si, že si je nechám pro sebe :D bylo to proloženo ještě pár nadávkama :D

5 B.p B.p | 16. února 2016 v 7:51 | Reagovat

Mám moc ráda tuto povídku a za mě Conor.  Mám radši ty drsnější chlápky a miluji to jak se uke zamiluje i když sám nechce a pak se s tím pere, ale přesto jsou pak spolu.. ach ta romantika.  Jinak moc hezky píšeš a moc se těším na další díl.  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama